|
|
Komparace vybraných aspektů Kytice Karla Jaromíra Erbena a Balad a romancí Adama Mickiewicze
Kaiserová, Michaela ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Chmel, Rudolf (oponent)
Bakalářská práce s názvem Komparace vybraných aspektů Kytice Karla Jaromíra Erbena a Balad a romancí Adama Mickiewicze se v úvodní části pokusí o komplexní charakteristiku balad s přihlédnutím k oběma primárním textům a jejich literárněhistorickému kontextu. Dále představí autory a jejich díla. V analytické části se práce bude zabývat zejména porovnáním vybraných literárních motivů, charakteristik reálných i nadpřirozených postav, jejich proměn či pojetí smrti v obou analyzovaných dílech. Práce se zaměří rovněž na charakteristiku a porovnání prostředí a času, ve kterém se vybrané balady odehrávají. Dále se bude zabývat například motivem viny a trestu nebo postavami ženských hrdinek. Klíčová slova Balada, Kytice, Ballady i romanse, Karel Jaromír Erben, Adam Mickiewicz, nadpřirozené postavy, vina a trest, motiv smrti, romantismus.
|
|
| |
|
| |
|
|
Téma démonického milence ve vybraných textech angloamerické literatury
REEGENOVÁ, Tereza
Práce se zabývá srovnávací analýzou obrazu démonického milence ve vybraných textech anglické a americké literatury. Teoretickým východiskem je charakteristika středověké balady James Harris a variací zkoumaného obrazu ve sbírce tradičních balad F. J. Childa. Pozornost je věnována zvláště úloze nadpřirozena ve vztahu k otázce viny a trestu, v tomto ohledu jsou připomenuty i umělé romantické verze M. G. Lewise, G. A. Bürgera či K. J. Erbena. Následující kapitoly jsou věnovány konkrétním dílům, které téma démonického milence rozvíjejí (poválečné povídky E. Bowen a S. Jackson). Literární analýza je zaměřena především na trauma osobní i historické minulosti, a s ním spojené pronásledování oběti zavázané slibem, s cílem poukázat na prohlubování psychologického a emocionálního významu tradičního příběhu.
|
|
|
Vokální tvorba Otakara Ostrčila se zaměřením na baladu Osiřelo dítě
Mlčáková, Pavla ; KAUPOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá životem a tvorbou Otakara Ostrčila, se zaměřením na baladu Osiřelo dítě. Cílem práce je rozšířit odborné zpracování rozboru života a díla skladatele, jež je dodnes nedostatečné. Dílčím cílem je poté nastudování interpretace balady Osiřelo dítě, což může posloužit při přípravě zpěvačkám. Nejprve je v práci vypracován chronologický popis jeho života a tvorby a následně se pojednává o téma baladu a jejího vzniku a vývoje v hudbě a literatuře. Nakonec dojde k rozboru samotného díla v literatuře a v Ostrčilově zpracování a posouzení již nahraných přednesů dvou nejslavnějších mezzosopranistek.
|
|
|
Augustin Eugen Mužík
MRAZÍKOVÁ, Petra
Anotace Bakalářská práce je výsledkem bádání v oboru literární historie a literární teorie. Přirozeně je užito převážně výzkumu kvalitativního, výsledky kvantitativního výzkumu slouží pouze jako podklady našich tvrzení. Práce reflektuje nejnovější poznatky a metodologicky navazuje na některé strukturalistické a neostrukturalistické literárněvědné práce. Věnuje se osobnosti lumírovské básnické školy a jednomu z epigonů Jaroslava Vrchlického Augustinu Eugenu Mužíkovi (18591925). V obecné rovině, kde se práce věnuje českému diskursu, je časové pole výzkumu definováno 80. a 90. léty a zúženo na výsledky estetického parnasistního hnutí. Analytická část práce je vystavěna na rozboru vybrané básně Libušino lože ze sbírky Balady a legendy (1884) a její interpretaci. Součástí práce je také komparace s básní Toman a lesní panna ze sbírky umělých balad Ohlas písní českých (1839) od Františka Ladislava Čelakovského. Důvodem jsou některé zajímavé paralely, jež vyplynuly v průběhu analýzy Mužíkovy básně.
|
|
|
Lidové motivy v poezii Bolesława Leśmiana
Jilečková, Alžběta ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bolesław Leśmian, polský autor tvořící na počátku 20. století bývá často označován jako nezařaditelný k jednotlivým literárním směrům. Hlavním tématem práce je konfrontace jeho poezie s lidovýmimotivy a lidovostí jako takovou, neboť jde o jeden z hlavních inspiračních zdrojů jeho tvorby. Leśmian se ve své tvorbě neustále navrací k prapůvodním a lidskou civilizací nezkaženým prožitkům, které nalézá v přírodě, a mimo svou současnou realitu. Inspirace (nejen polskými) legendami, pohádkami či baladami je zřejmá, jak jde-li o autorovu práci s konkrétními symboly, motivy či postavami, tak často i po formální a jazykové stránce. V práci bude pozornost soustředěna na analýzu typických postav a symbolů převzatých z lidové tvorby (nebo lidovou tvorbou inspirovanými). Dále se zaměřím na autorovu specifickou poetiku smrti a metamorfózy. Závěrečná kapitola Lidové motivy v žánrové a jazykové rovině pak předkládá několik příkladů inspirace lidovostí na úrovni formy Leśmianových textů.
|
|
|
Komparace vybraných aspektů Kytice Karla Jaromíra Erbena a Balad a romancí Adama Mickiewicze
Kaiserová, Michaela ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Chmel, Rudolf (oponent)
Bakalářská práce s názvem Komparace vybraných aspektů Kytice Karla Jaromíra Erbena a Balad a romancí Adama Mickiewicze se v úvodní části pokusí o komplexní charakteristiku balad s přihlédnutím k oběma primárním textům a jejich literárněhistorickému kontextu. Dále představí autory a jejich díla. V analytické části se práce bude zabývat zejména porovnáním vybraných literárních motivů, charakteristik reálných i nadpřirozených postav, jejich proměn či pojetí smrti v obou analyzovaných dílech. Práce se zaměří rovněž na charakteristiku a porovnání prostředí a času, ve kterém se vybrané balady odehrávají. Dále se bude zabývat například motivem viny a trestu nebo postavami ženských hrdinek. Klíčová slova Balada, Kytice, Ballady i romanse, Karel Jaromír Erben, Adam Mickiewicz, nadpřirozené postavy, vina a trest, motiv smrti, romantismus.
|
|
| |
|
|
Alén Diviš a Kytice od Karla Jaromíra Erbena
Lahodová, Kateřina ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Skálová, Vanda (oponent)
Předložená práce se zabývá ilustracemi Aléna Diviše k baladám z Kytice Karla Jaromíra Erbena. Je rozdělena na dvě části. První část se věnuje vztahu Divišových ilustrací k básnické sbírce, východiskům jeho práce a sledování ilustrací v rámci dobového kontextu, ale také kontextu malířovy tvorby. Snažím se zde poukázat na to, že Divišovy ilustrace nepředstavují novou uměleckou etapu, ale syntézu předchozí tvorby čtyřicátých let. Zároveň jsou úzce spojeny s Divišovým životním osudem. V druhé části se věnuji jednotlivým ilustracím, jejich různorodé technice a motivům. Důležitým aspektem je také sledování vztahu mezi konkrétními ilustracemi a verši. Práce se snaží představit Divišovy ilustrace jako jedinečný cyklus, který je existenciální výpovědí malíře zasaženého těžkým životním osudem, čímž přesahuje pouhou formu ilustrací k baladám největšího českého romantického básníka. KLÍČOVÁ SLOVA Ilustrace Mýtus Balada Svatební košile Jan Zrzavý Emil Filla
|
host ::
RSS.